Notice: Undefined offset: 0 in /home/a1188469/domains/yevent.org/public_html/wp-content/themes/yevent/template-parts/content-post.php on line 41
Notice: Undefined index: open_map_option in /home/a1188469/domains/yevent.org/public_html/wp-content/plugins/yamaps/yamap.php on line 199
Notice: Undefined index: authorlink_map_option in /home/a1188469/domains/yevent.org/public_html/wp-content/plugins/yamaps/yamap.php on line 251
Přes den funguje jako pohodlné sezení pro tři lidi. Na noc ji však musíte přeměnit. Tady je zásadní jednoduchý mechanismus. Některé rozkladače jsou peklo. Taháte, páčíte a nadáváte. Proto jsem sáhla po modelu s click-clack mechanism. Jedním pohybem zaklapnete opěrák do roviny s podsedákem. Žádné vytahování šroubů nebo složité skládání kostek. Celé to trvá deset vteřin. A právě díky téhle rychlosti se z malého obýváku stane za chvíli ložnice. Podlaha přitom zůstává pevným základem, který se neprohýbá jako levný kobe
Kdybych měl poradit jednu věc, kterou jsem sám pochopil až po několika výměnách, je to testování v obchodě. Nespoléhejte jen na fotky a recenze. Sedněte si do křesla, zkuste mechanismus, prohmatejte látku. Často narazíte na to, že zdánlivě dokonalý kousek má krátký sedák nebo naopak příliš vysoká opěradla. A pokud plánujete living room armchairs využívat i na spaní, vezměte s sebou někoho, kdo se vejde a otestuje délku. Moje máma měří sto sedmdesát centimetrů a u jednoho křesla jí nohy přečnívaly o deset centimetrů. To už není komfortní, to je muče
Když jsem před pěti lety rekonstruovala první garsonku, narazila jsem na zásadní problém. Obývací pokoj sloužil zároveň jako ložnice, pracovna a jídelna. Každý večer jsem balila notebook do skříně a vytahovala matraci, která zabírala půlku místnosti. Moje první domácí relaxační zóna byla vlastně jen volné místo na podlaze mezi stolem a skříní. Teprve když jsem objevila sílu chytrého nábytku, všechno se změnilo. Klíčem bylo najít kousek, který přes den funguje jako pohodlné posezení a v noci se promění v postel. Nemusí to být složité. Stačí vybrat jednu stěnu a věnovat ji jen odpočinku. Žádný pracovní stůl, žádné věšáky. Jen vy, knížka a možnost natáhnout n
Poslední rada, kterou bych si přála slyšet, když jsem začínala: nebojte se experimentovat s barvami na malých plochách. Nejdřív natřete jednu stěnu, počkejte týden, prožijte ji za různých světel. Pak teprve kupujte nábytek. A až budete vybírat postel nebo sedačku, hledejte kousky, které mají v sobě víc funkcí. Bed with storage ušetří nervy i místo. Pull-out sofa s poctivým slatted frame zachrání noc pro návštěvy. A správně zvolené interior colors udělají z vašeho malého bytu místo, kde se budete chtít vracet, ne utí
Můj vlastní byt je klasická garsonka z osmdesátých let s kuchyňským koutem a jedním velkým pokojem. Dlouho jsem trpěla tím, že když přijela ségra na víkend, spala na nafukovací matraci, která přes den překážela uprostřed místnosti. Pak jsem narazila na křeslo s vyndavacím lůžkem, ale přišlo mi příliš úzké. Nakonec jsem vsadila na sofistikovanější řešení – pořídila jsem si menší rozkládací pohovku s kovovým mechanismem. Teprve tehdy jsem pochopila, že skutečná home organization začíná u toho, jak zacházíme s prostorem, který máme k dispozici. Když pohovku ráno složím zpátky, vznikne nám místo na stolek, koberec a dokonce i na malý psací stůl u okna. Najednou mám doma kancelář, jídelnu i ložnici v jedné místnosti, aniž bych se cítila jako ve skladi
Velkou pastí je přesvědčení, že home staging znamená všechno vybílit a koupit nové. Omyl. Někdy stačí změnit rozložení. V jednom bytě jsme posunuli pull-out sofa od stěny o 30 centimetrů a vznikl prostor na konferenční stolek, který místnost opticky zvětšil. Jindy jsme vyměnili těžké závěsy za světlé rolety a do místnosti se najednou vešlo víc světla. Pokud ale sháníte novou pohovku, kupte ji raději menší, s hubenějšími područkami. Každý centimetr se počítá. A pamatujte: staging není o tom, abyste byt vyzdobili k obrazu svému. Je o tom, aby se do něj kupující zamiloval a představil si v něm svůj ži
Asi největší výzvou pro mě bylo skloubit všechny tyto prvky dohromady. Chtěla jsem, aby byl byt vzdušný, ale přitom abych měla všechno po ruce. Nakonec jsem si pořídila multifunkční nábytek: postel s výklopným úložným prostorem, pod kterou mám tři hluboké přihrádky na boty, sezónní oblečení a dokonce i na kufr. K tomu rozkládací pohovku s úložným boxem pod sedákem na deky a polštáře. A do obývací části malý konferenční stolek s vyklápěcí deskou, pod kterou se schová notebook a nabíječky. Každý kus nábytku teď plní dvě nebo tři role. Už nemám pocit, že bojuju s prostorem, ale že ho využívám na maximum. To je podle mě podstata home organization – ne uklidit každou věc, ale najít jí místo, kde bude dávat sm
