Jak proměnit podkroví v útulné doupě, kde se hosté nebudou chtít hnout

Jenže pak přišla na řadu otázka spaní pro hosty. Byt je malý, a když k nám přijela sestra z Brna, spala na nafukovačce, která každou noc o půl třetí začala prskat a vypouštět vzduch. Hledala jsem něco, co by přes den vypadalo jako pohoda, a v noci jako postel. Zkoušela jsem nejdřív levnou pohovku z hobby marketu, ale po třech nocích jsem měla kříž jako po šichtě na stavbě. Rám byl z tenké překližky a laťkový rošt se prohýbal tak, že jsem se v noci budila s pocitem, že ležím v hamace. Tehdy jsem pochopila, že na spaní se nevyplatí šetřit, a vsadila jsem na kvalitní sofa bed. Koupila jsem kousek s pevným dřevěným rámem a silnou laťkovou základnou, která drží tělo v rovině. Na něj patří foam mattress o tloušťce 16 cm, která se nesesouvá a nedeformuje. Když to srovnám s tou nafukovačkou, je to rozdíl nebe a

Nesmíme zapomenout na úložné prostory. Jídelna je tradičně místem, kde se hromadí věci, které nepatří ani do kuchyně, ani do obýváku. Účty, dětské výkresy, nabíječky. Tady se vyplatí investovat do komody nebo příborníku, který má dostatek šuplíků. Já osobně jsem nadšená z modelu s vyššími nohami, protože pod něj snadno zasunete vysavač. A pokud máte v jídelně místo pro skříň, zvažte tu s vestavěným prostorem pro prkénka a talíře. Ale pozor, žádný nábytek by neměl blokovat průchod. Nechte kolem stolu alespoň osmdesát centimetrů volného prostoru, jinak budete při každém jídle objímat ži

Když se řekne glamour interior design, většina si představí nadrozměrné lustry, zrcadlové stěny a místnost velkou jako taneční sál. Jenže realita je jiná. Bydlím v panelákovém dvoupokojáku s obývákem o rozloze necelých osmnáct metrů. Klasická skříň se sem nevejde, a když přijede návštěva z Ostravy, spím na podlaze na karimatce. Právě v těchto omezeních se ale rodí nejlepší nápady. Glamour není o velkém prostoru, je o chytrém výběru materiálů a o tom, že každý kus nábytku musí fungovat na sto procent. Odložila jsem představu masivního čalouněného křesla a začala jsem přemýšlet ji

Největší oříšek byl ale nedostatek místa na ukládání ložního prádla. Deky, polštáře, přikrývky. Kam s nimi, když skříň pod šikminou končí ve výšce padesáti centimetrů? Zde se osvědčil jednoduchý fígl. Pod postel s úložným prostorem se vejdou dvě sady povlečení, jedna deka a dva menší polštáře. Do zásuvek pod rozkládacím gaučem schováte zimní bundy. A co zbytek? Koupil jsem dvě velké kožené truhly. Jednu pod okno, druhou do rohu. Vypadají jako dekorace, ale uvnitř mají dvě stě litrů prostoru. Peřiny se do nich vejdou narovnané, bez mačkání. A když přijedou hosté, truhla poslouží jako lavice nebo konferenční stolek. Multifunkčnost je v podkroví král. Každý centimetr musí pracovat za

Druhý problém přišel, když jsme potřebovali ubytovat tři lidi najednou. Postel pro dva byla jasná, ale co ten třetí? Začal jsem zkoumat varianty, které by nevyžadovaly stavbu druhé místnosti. Řešení se jmenovalo rozkládací pohovka s funkcí spaní. Ne však ta laciná, kde každá pružina křičí vaše jméno. Sáhl jsem po modelu s click-clack mechanismem. Ten umožňuje během pár sekund proměnit sedačku v lůžko bez složitého tahání matrace. Klik, cvak, a je hotovo. Jeden cvak pro vysunutí opěráku, druhý pro sklopení sedáku. Žádné páčení ani klení. A protože podkroví bývá specifické svými rozměry, zvolil jsem variantu s krátkým sedákem, která se vejde přesně pod okno. Tři roky používání a mechanismus drží, bez vrzání nebo zadrhávání. Jen doporučuji vyzkoušet v obchodě, zda se vám páčka ovládá pohodlně i ve stísněném prost

Když jsme začali řešit spaní pro pravidelné návštěvy rodičů, zjistili jsme, že vlastně ani nepotřebujeme hostinský pokoj. Potřebujeme bed with storage, který zároveň slouží jako úložný prostor pro sezonní bundy a lyžařské boty. Vybrali jsme model s výsuvnými šuplíky pod postelí, ne hydraulickým zvedáním. Hydraulika je fajn, ale když máte nad postelí poličky, zvednout matraci a rám je skoro nemožné. Šuplíky na kolečkách jsou praktičtější — vysunete je, vyndáte deky a hned máte vo

První velkou pastí je přemíra nábytku. Stačí jeden otočný křeslo s pevnou kostrou a jídelna se rázem promění v překážkovou dráhu. Pokud máte malý půdorys, zvažte, zda vůbec potřebujete klasickou sadu stůl plus čtyři židle. U nás doma jsme vsadili na kompaktní stůl s kulatou deskou o průměru devadesát centimetrů. Vejde se do rohu, nikdo do něj nenaráží koleny a při večeři vidíte všem do tváře. Kolem něj mám tři židle, jedna je vždy přistrčená ke zdi a čeká na návštěvu. A když přijde víc lidí, vytáhneme z ložnice skládací židle, které visí na stěně skříně. Tohle není o style, ale o tom, aby se u stolu dalo normálně dýc