Barevné zdi vás nezachrání, když v obýváku spíte na matraci, která každou noc klouže z podlahy. Prošla jsem si tím. Když jsem poprvé zařizovala malý byt v paneláku, vrhla jsem se do výběru odstínů s nadšením amatéra. Koupila jsem vzorníky, míchala barvy a nakonec vymalovala ložnici tmavě modrou. Vypadalo to skvěle na fotkách, ale realita byla jiná. Každé ráno jsem vstávala s pocitem, že se dusím. Interiérové barvy nejsou jen o tom, co se vám líbí na paletě. Jsou o tom, jak světlo dopadá na tapetu v pět odpoledne a jak se odstín mění pod žárovkou. Teprve když jsem do místnosti postavila nový sedák z IKEA, uvědomila jsem si, že modrá pohltila všechno denní světlo a místnost se scvrkla do krabice.

Další past na nezkušené jsou přechodové lišty mezi místnostmi. V obýváku máme laminát, v kuchyni dlažbu. Původně tam byla hliníková lišta, která cvakala při každém došlápnutí. Vyměnili jsme ji za dřevěný práh z tropického dřeva, který jsme sami nabarvili do stejného odstínu jako podlaha. Nyní plynulý přechod neruší ani při nočním přecházení k lednici. A právě při těchto nočních toulkách oceníte, že laminát není tak studený jako dlažba a zároveň se na něm nedělají škrábance tak snadno jako na laku dřeva. Zpětně bych ale volil laminát s matným povrchem. Ten lesklý ukazuje každý smítko prachu a při rozložení pohovky jsou na něm vidět otisky prstů doslova jako v kriminá

V kuchyni nebo předsíni musíte být opatrní. Pokud váš pes rád sleduje vaření, dejte mu vlastní pelíšek na kobereček, který se dá vyprat v pračce. Na podlahy patří dlažba nebo vinyl – žádný koberec, který nasákne pachy. A co se týče psích misek? Zapomeňte na plast. Pořiďte keramické nebo nerezové, které se snadno čistí a neulpívají na nich bakterie. Pokud máte nedostatek místa, využijte prostor pod schody nebo pod komodou. Tady se vracíme k úložnému nábytku. Bed with storage v předsíni schová nejen boty, ale i psí postroj a hračky. Pes pak nemá tendenci tahat věci po bytě, protože ví, že tam je jeho koutek. A vy máte k

Jedna z věcí, kterou při zařizování home relaxation area často podceňujeme, je světlo a tma. Pokud máte pohovku u okna, jako já, řešte předem, kam umístíte čtecí lampu. Já mám malou stojací lampu s ohebným ramenem, kterou nasměruji přesně na stránky knihy. A na noc pořídila blackout roletu, protože když spíte na pull-out sofa v obýváku, ranní slunce vás probudí dřív, než byste chtěli. A pokud vám přes den vadí, že je sedačka v přímém slunci, zvažte látku s UV ochranou nebo alespoň tmavší odstín velvet upholstery, který nevybledne tak rychle jako světlé past

Když mi do třípokojového bytu zbylo na relaxační zónu jen pár metrů čtverečních u okna, musela jsem si přiznat, že klasická sedačka nebude stačit. První pokus o obyčejné křeslo skončil neúspěchem po jediném odpoledni, kdy jsem zjistila, že si v něm nedokážu natáhnout nohy. Rozhodla jsem se tedy pro kompromis, který by zároveň řešil absenci hostinského pokoje. Pořídila jsem model s click-clack mechanismem, který se během deseti vteřin promění z posezení na lůžko. Žádné tahání matrací ze skříně, žádné složité skládání. A aby se mi tam skutečně odpočívalo, vybrala jsem variantu s 16 cm foam mattress na pevném slatted frame. Tenhle typ pěny není tak měkký, že byste se do něj propadli, ale zároveň dost poddajný na to, aby ulevil zádům po celodenním stání u počíta

Při plánování jídelny nezapomeňte na světlo. Lustr nad stolem by měl viset sedmdesát centimetrů nad deskou. Méně a budete do něj bouchat hlavou, více a jídlo bude vypadat mdle. Ideální je nastavitelné stmívání, abyste měli jasné světlo na práci a tlumené na romantickou večeři. A pokud máte v jídelně místo pro stojací lampu, dejte ji do rohu za stůl. Osvětlí celý prostor a zároveň vytvoří útulný koutek. Vyhněte se však studenému bílému světlu. Lidský mozek ho vnímá jako nemocniční a chuť k jídlu se tím výrazně sniž

Na závěr jedna rada z praxe. Nebojte se jídelnu přizpůsobit svému životu, ne katalogovým vizím. Pokud doma jen zřídka vaříte a stůl slouží hlavně k práci, kupte si k němu pohodlnou židli s opěrkou na záda. Pokud máte rádi dlouhé večeře s přáteli, pořiďte si stůl s rozkládací deskou. A pokud bydlíte v garsonce, kde je jídelna zároveň ložnicí, zapřemýšlejte o posteli s úložným prostorem, která přes den slouží jako pohovka. Důležité je, abyste se v místnosti cítili dobře. A když se to podaří, je jedno, jestli máte stůl z IKEA nebo z vintage blešího trhu. Jídelna je totiž především o lidech, kteří se u ní sej

A co když máte v bytě jídelnu, která je zároveň průchozí místností? Třeba mezi kuchyní a obývákem. To je nejnáročnější varianta. Stůl musí stát tak, aby nikde netvořil zátku. Řešením je kulatý stůl uprostřed nebo oválný, který kopíruje linii chůze. Židle pak volte tak, aby se daly snadno zasunout pod stůl. A pokud máte malé děti, vynechte těžké dřevěné židle s područkami. Dítě je neustále vyvrací a vy máte o zábavu postaráno. Raději lehké kovové modely nebo plastové stoličky s měkkým sedákem. Ty se dají přesunout jedním prs

První velkou pastí je přemíra nábytku. Stačí jeden otočný křeslo s pevnou kostrou a jídelna se rázem promění v překážkovou dráhu. Pokud máte malý půdorys, zvažte, zda vůbec potřebujete klasickou sadu stůl plus čtyři židle. U nás doma jsme vsadili na kompaktní stůl s kulatou deskou o průměru devadesát centimetrů. Vejde se do rohu, nikdo do něj nenaráží koleny a při večeři vidíte všem do tváře. Kolem něj mám tři židle, jedna je vždy přistrčená ke zdi a čeká na návštěvu. A když přijde víc lidí, vytáhneme z ložnice skládací židle, které visí na stěně skříně. Tohle není o style, ale o tom, aby se u stolu dalo normálně dýc